Konvičky a šálky japonských mistrů čaje

Tisíciletou tradici pití čaje mají za sebou japonští keramici, když vyrábějí své malinké hliněné konvičky a elegantní porcelánové šálky. Zkušenost jim říká, že právě v takovém nádobí bude barva nálevu japonského čaje intenzivně zelená a jeho chuť typicky trávovitá. Tvar i materiál japonské čajové keramiky jsou podmínkou dokonalého požitku z pití zeleného čaje.

Když se čaj rozšířil před více než tisíci lety z Číny do dalších asijských zemí, způsoby jeho pěstování i přípravy se začaly lišit. V Japonsku čajovníky zastínili nejdříve bambusovými háji a později sítěmi kabusé. Mezi zelené čaje, které z jejich lístků připravují, dodnes patří trávovitá sencha, kukicha ze stonků čajového listu, rýžová genmaicha nebo mletá matcha. Všechny mají silně ozdravné účinky, vysoký obsah antioxidantů a vitaminů a velmi povzbuzující účinek. Japonská čajová keramika se po staletí přizpůsobovala právě jejich chutím a vůním.

Japonské konvičky nás k přípravě kvalitního zeleného čaje vedou již svou velikostí. Pokud má být opravdu povzbuzující, stejně jako espresso se připravuje s velmi malým množstvím vody. Konvičky kjúsú proto mívají objem pouze 150 – 250 mililitrů. Přesto je můžete využít při posezení s přáteli – v hubičce mají jemné sítko, které usnadňuje přípravu několika nálevů. Zelený čaj můžete zalít až třikrát a hostům opakovaně dolévat. Rozlévání je jednoduché a elegantní díky postrannímu držení, podle kterého konvičky kjúsú získaly své jméno. Namísto obvyklého ucha nebo držadla mají dutý boční úchyt, který připomíná další hubičku. (Slovo kjúsú původně označovalo konvičku obecně, nyní je již tento název vžit pro boční úchop.)

Konvičky kjúsú jsou tradičně hliněné, a i to má svůj význam pro kvalitu a chuť zeleného čaje. Pórovité, ale jemně vyleštěné hliněné konvičky bez glazury umožňují chuti čaje, aby se správně rozvinula. Ze zeleného a červeného jílu je tradičně vyrábějí ve městě Tokoname, které patří k tzv. šesti starobylým pecím Japonska. Hliněné konvičky však mají chuťovou paměť – je dobré si v nich připravovat vždy pouze jeden druh čaje a nikdy je neumývat saponáty, jen čistou vodou. Japonské konvičky kjúsú však mají mnoho podob, od těch tradičních hliněných po porcelánové s bohatě barevným designem. Dalším typem konviček jsou tzv. shiboridashi, malé slíváčky bez držadla anebo konvičky na Západě známější – s horním držadlem či úchopem vzadu.

Při přípravě japonského čaje je důležité si nádobí předehřát. Na zelený čaj vždy používáme chladnější vodu, a tak můžeme tu, která právě prošla varem, nalít nejdříve do konvičky a potom rozlít do jednotlivých šálků. Do vyhřáté konvičky nasypeme asi pět gramů čaje (1 čajová lžička), který nakonec zalejeme nyní již vodou zchladlou na 55 – 60ᵒC a louhujeme asi minutu. Další nálevy potom zaléváme vodou o něco teplejší, sléváme je však již po pár vteřinách.

Zatímco japonské zelené čaje jinde než v Japonsku nevypěstujeme, konvičky kjúsú i tradiční šálky na čaj již vyrábějí i někteří čeští keramici. Mistrem mezi nimi je Petr Novák, který asijské keramice konkuruje například na prestižním jihokorejském Festivalu čajové misky. Ve svém Keramickém centru Doupě vypaluje keramiku v peci na dřevo. Konečná podoba originálních konviček kjúsú a šálků se tak odhaluje, teprve když tři dny po výpalu pomalu odkrývá šamotové cihly ze své pece. Keramika přímo z Tokoname je však na českém trhu také k dostání a opravdovým milovníkům Japonska se možná podaří v některém z internetových bazarů zakoupit i staré, již používané japonské čajové soupravy.