Po prohlídce zahrady Tukdah vyrážíme džípem zpět přes kopec, na jehož vrcholu leží městečko Darjeeling, abychom se následně opět ponořili do údolí severně od města.
Tam se rozprostírá zahrada Phoobsering. Jde o téměř stejně velkou zahradu, jako je Tukdah, obě mají kolem 250 hektarů. Rozdíl je hlavně v podílu keřů typu clonal, kterých je v Phoobseringu mnohem více, okolo 40 procent. Některé variety z této zahrady jako např. Phoobsering 312 jsou vyhlášené nejen v Darjeelingu, ale také v nedalekém Nepálu.
Opět navštívíme krásný bungalov, kde žije rodina hlavního manažera zahrady pana Modiho, opět prohlídka továrny a následná degustace. Tentokrát máme možnost ochutnat i vzorky z jiných zahrad skupiny a to Ging a Soom. Šlo o výtečné čaje z prvních uzavřených “invoice” začínající sklizně. Díky svému umístění převážně na severních svazích vyprodukovala zahrada Phoobsering teprve tři řádné loty a dává dohromady první lot svého legendárního čaje Phoobsering Supreme Oolong, který pochází pouze ze sběrů v těch částech zahrady, kde se pěstuje klon Phoobsering. Ten jsme měli možnost také ochutnat. Tento čaj jste možná poznali během první sklizně 2008, kdy byl v naší nabídce. Čaj nás zaujal svými velmi pestrými květinovými tóny a krásným medovým charakterem. Bohužel byl čaj před závěrečným zpracováním, a tak nebyl ještě k dispozici.
Určitě o něj budeme v následujících dnech usilovat.
Po procházce zahradou se vracíme zpět do Darjeelingu, kde nás ještě čeká degustace v Planters Clubu.
Jako další cílovou stanici jsme si vybrali legendu darjeelingského organického pěstování čaje, zahradu Makaibari pana S. K. Banerjeeho.
Díky a stokrát díky,
takový informace jsou k nezaplacení a už aby byla kniha 😉 , snad Vám to vydrží (komentáře žádný, tak snad to někdo čte:)
Těším se na Váš FF první asi nebudete, ale já si počkám, čaj o kterým se něco můžu dozvědět jen tak někde nekoupím!!
Díky
dt
Ps: fotky taky parááda
Ahoj dt, díky moc za komentář. Třeba to tu trochu více ožije! FF už jsou na cestě.
Já ty články už mám asi čtyřikrát přečtené 🙂 Při jejich čtení mám vždycky chuť na čaj, takže mám při ruce konvičku s podzimní sklizní a už se těším na tu jarní.