Čajovníky pěstuji již několik let. Nemůžu říct, že nějak úspěšně. Jsou to malé zakrslé rostlinky s téměř po celý rok zažloutlými lístky. Jde vlastně již o druhou generaci rostlin, první várka mi totálně zdechla. Jen málokdy jsem proto pomyslel na to, že bych lístky někdy zpracoval na čaj. Nyní mi mých pět keříků napadly nějaké mšice, a tak došlo na hlubší průřez. Při té příležitosti jsem sklidil i pár mladých zdravých lístků a zkusil je zpracovat. Viděl jsem to již mnohokrát v různých koutech světa. Rozhodl jsem se pro tmavý oxidovaný čaj. Bylo jasné, že lístků bude tak sotva na jednu misku.
Můj první čaj
Sklizeň a zprocesování
Po utržení jsem lístky nechal zavadat do druhého dne. Tak jako po celý minulý měsíc bylo pěkné vedro, tak zhruba již po dvanácti hodinách byly lístky pěkně vláčné a dle mého odhadu již ztratily tak padesát procent své vlhkosti. Již v té době a dále pak během celého zpracování se z lístků vinula krásná sladká květinová vůně mně tolik známá ze všech čajových továren a manufaktur, které jsem kdy navštívil. Pak jsem lístky začal ručně rolovat. Zhruba po dvacet minut jsem opakoval jakési hnětení lístků mezi dlaní a dřevěnou deskou stolu a takové natřásání, aby se lístky od sebe oddělily a provzdušnily se. Po dobu cca 40 minut jsem nechal lístky v klidu oxidovat. Poté jsem je usušil na plotýnce v hliněné konvi na ohřev vody od Petra Nováka. Opatrně, za neustálého natřásání, abych lístky ve finále nespálil.
Chvíle pravdy v čajové misce
Opravdu jich nakonec bylo sotva na jednu misku. Hned jsem je do misky vložil a zalil vroucí vodou. Bylo jasné, že o černý čaj opravdu nepůjde. Lístky byly zoxidovány jen nepatrně a šlo na první pohled o něco, co se nejvíce podobalo prvosklizňovému darjeelingu nebo nějakému lehce oxidovanému oolongu. Nálev byl světle zelený až zlatozelený, velmi světlý a pěkně aromatický s převahou vegetálních a květinových tónů. Velmi mile mne to překvapilo. Samozřejmě se nejednalo o špičkový čaj, ale má očekávání byla opravdu nízká. Předpokládal jsem spíše fiasko než nějaké lahodné popíjení.
Nálev chutnal vlastně skvěle, příjemně sladce a s poměrně slušnou květinkou. Byl snad jen poněkud vegetální se stopou nezralého ovoce, ale jinak mne docela nadchnul. Z misky jsem popíjel a neustále doléval vodu. Mohlo jít zhruba o tři docela slušné nálevy, kdy si držel stálou vůni a chuť. Nejvíce se čaj podobal jarnímu himálajskému čaji zkříženému s lehce oxidovaným Bao Zhongem. Na první pokus v podstatě velký úspěch.
Už se těším, až se na keřících zase objeví mladé lístky a já budu moci opět rozjet čajovou produkci. Třeba bude lístků trochu více a budu vás moci pozvat na ochutnávku.
Dan Klásek
