Etnická skupina Singpho (v Číně Jingpo, česky Kačjinové) žije na rozlehlém území od nejvýchodnějších oblastí Indického Arunáčal Pradéše, horního Assamu a Nágalandu přes severní Barmu až po čínský Yunnan. Znalost účinků a užívání čajovníku je u tohoto etnika pravděpodobně nejstarší na světě. Právě oni obývají oblast původního výskytu velkolistého čajovníku známého jak Camelia Sinensis var. Assamica nebo též jako velkolistá varieta yunnanského čajovníku.
Singpho people
Čaj je nedílnou součastí jejich života po staletí a způsob zpracování a jeho užívání se po celou dobu pravděpodobně příliš neměnil. Lístky se po utržení zahřívají na kovových pánvích, až dokud nezhnědnou. Pak se nechávají několik dní schnout na slunci. Poté je čaj opět lehce navlhčen a velmi silně natlačen to bambusových tubusů, které se zavěšují nad domácí ohniště v chatrčích. Po zhruba týdnu čaj v bambusu vytvrdne a pevně drží tvar vnitřku bambusového kolena. Takto pak bývá uskladněn po dobu několika let a s postupem věku se jeho chuť uhlazuje, zaceluje, zjemňuje. Dalo by se říct, že čaj tímto způsobem zraje podobně jako víno. Nebo jako yunnanské puerhy. V tradiční Singpho komunitě je čaj takto popíjen po každém jídle a je užíván nejen jako lahodný nápoj, ale i jako medicína. Ne náhodou to byl právě jejich král Bisa Gam, který ukázal britskému důstojníkovi Robertu Brucovi původní indické čajovníky.
Zrání čaje
2014 Singpho Falap Tribal Smoked Tea
Singpho Falap znamená v překladu čaj Singphů. Hned po jeho rozbalení se okamžitě rozvine nezapomenutelná intenzivní kouřová až uzená vůně trempa vracejícího se po dvou týdnech z lesa od táboráku. Suchý list má spíše zelenou až zelenohnědou barvu a již zmíněnou intenzivní kouřovou vůni. Nálev zlatozelené barvy opět výrazné uzené vůně. V kontrastu k tomu je velmi jemná až hebká chuť samotného nálevu. Velmi delikátní až krémový charakter čaje jen se špetkou kouřovosti podpořené kořeněnými tóny a sladkou dřevitostí působí velmi vyváženým a vyzrálým dojmem.
