Aktuálně z Nepálu 2 – Jun Chiyabari

Odpoledne se přesouváme jen o pár metrů níže položené zahrady Jun Chyiabari, která je známá produkcí výjimečných čajových specialit, nepříliš tipických pro tyto končiny. Již v minulých letech jsme z této zahrady nabízeli mimořádné ručně zpracované jarní sklizně a minulý rok na podzim například skvělý Himalayan Imperial Black, který nás opravdu uchvátil.
Byli jsme proto velmi zvědaví,  jak to na této zahradě chodí, co se děje v přilehlé továrně, jaký je hlavní manažer a kdo vlastně za celým poměrně mladým projektem stojí. Témeř na všechny tyto otázky jsme během následujících hodin dostali odpovědi. Před velmi pěkným a moderním bungalovem nás totiž nepřivítal pouze hlavní manažér zahrady a syn pana Orcharda Morris, ale i šéf a spolumajitel společnosti Narayani Group (která Jun Chiyabari vlastní) pan Bachan Gyawali.  Společně jsme si prošli továrnu postavenou v roce 2001, vybavenou novými stroji. Zde probíhalo ruční třídění právě zpracovaného druhého lotu letošní sklizně. Přijeli jsme včas! Čaje jsme ihned ochutnali a postavili je k porovnání se dvěma vzorky námi nakoupených čajů v předchozích dnech v Darjeelingu. Na první pohled byl znát rozdíl mezi starými čínskými čajovníky z darjeelingské Jungpany a Goomtee a místními mladými keříky typu clonal. Objektivně se nedá říci, že jeden je lepší než druhý, je to o chuti toho kterého pijáka, diskuze a různá vyjádření na toto téma však (nejen) na obou stranách hranic neberou konce.
Byli jsme překvapeni moderním přístupem a velkou svobodou, kterou majitelé dávají hlavnímu manažerovi. Možnost experimentovat a poměrně silné finanční zázemí, to je to, co tuto zahradu odlišuje od ostatních. A vypadá to, že se tato strategie opravdu vyplácí. Stále více v poslední době převládají jasné, kompletní a vydařené čaje, které dokážou překvapit. Bohužel  o většinu netradičních postupů při jejich výrobě se v Jun Chiyabari nechtějí podělit, a tak nám zůstávají utajeny.

I tak byl rozhovor s Bachanem a Morrisem, který se vinul během degustace, přes vynikající nepálskou večeři a  pokračoval při velmi starém francouzském červeném do pozdních nočních hodin, velmi inspirující a obohacující.  Nápad založit zahradu a otevřít továrnu se objevil někdy začátkem roku 2000 při setkání starých spolužáků ze střední školy v Darjeelingu.  Důkladné mapování terénu po celém Nepálu nakonec vyústilo k nalezení místa v oblasti Dhankuta u městečka Hile, které se jevilo jako ideální. Keříky jsou pořád poměrně mladé, a tak se produkce každým rokem rozrůstá. Neexpirementuje se zde pouze při zpracování čaje, ale i při jeho pěstování. A tak na místní zahradě naleznete nejen všudypřítomné klony nebo čínské nbso čajovníky, ale i keříky dovzené z Thajwanu nebo Japonska.  Zahrada není velká, má okolo 75 hektarů, a tak se část produkce vyukupuje od místních malopěstitelů.  Zde je třeba vyvinout velké úsilí k proškolování farmářů, jak se mají o keříky starat. I tak se o jejich pravidelné zařezávaní i o samotný sběr zelených listů starají lidé přímo z Jun Chiyabari.
Později jsme v Káthmandú v sídle firmy v Patanu ochutnávali další vynikající čaje z produkce továrny a opět stejně jako při degustacích v průběhu minulého roku jsme se nestačili divit. Myslím, že se v případě čajů z Jun Chiyabari máme v budoucnu opět na co těšit.
Druhý den ráno jsme si prošli část zahrady přilehlou továrně a vyrazili spolu s Bachanem do poměrně vzdáleného Ilamu. Musí se sjet dolů z hor přes Dhankutu a Dharan, kde jsou známé gurkhské vojenské tábory, na jižní nepálskou highway a po ní zpět k východní hranici. Odtud znovu do hor oblasti Ilam, která leží na samotné hranici z indickým Darjeelingem. Čekala nás  ještě jedna zastávka týkající se Jun Chiyabari nebo spíše Narayani Group. Zde u městečka Fikal vyrůstá další čajová továrna stejných majitelů. Prošli jsme si hrubou stavbu spolu s budoucím manažerem Robinem Banerjeem. To on byl jedním ze zmiňovaných splužáků z darjeelingské „střední“ a on připravoval otevření továrny Jun Chiyabari. Jeho pětatřicetileté zkušenosti v čajovém oboru dávají tušit, že o čajích z továrny Singalila ještě uslyšíme.
Vydáváme se dále do hor přes Kanyam a Ilam Bazar k další naší zastávce do vesnice Nepaltar do továrny Himalayan Shangrila.