Poznámky k degustacím – japonské čaje, 1. díl

Jako dodatečnou součást každé naší letošní čajové degustace v holešovické Paralelní Polis bychom rádi na našem blogu publikovali příspěvky, které se vždy dané degustace týkají. Informace, které na degustaci zazněly a pro zopakování i ty, které nezazněly, aby doplnily celkový obrázek daného tématu.

Kagoshima

 

 

 

 

 

 

 

 

Půjde o jakési poznámky velmi chabé literární formy a nesourodé koncepce. I tak doufám, že mohou být přínosné. Bohužel se často jedná již o poněkud starší texty a zdroje informací si mnohdy nepamatuji. Tak omluvte, že je neuvádím. Pokud v nich naleznete nějakou chybu nebo se objeví další dodatečné dotazy, neváhejte nám napsat nebo přijít na další čajovou degustaci.
Těšíme se na vás!

Historie

Za vším hledej Čínu

Chceme-li lépe pochopit příběh čaje v Japonsku, je třeba být obeznámen s historií v jeho pravlasti Číně. Čaj se dostával do Japonska v několika vlnách v různých historických obdobích. Pokaždé v trochu jiné formě právě podle toho, jaké zvyky popíjení i zpracování čaje panovaly v Číně. Zde můžeme velmi pestrý historický vývoj těchto zvyků shrnout do tří větších celků:
1. V historicky nejstarším období je list čajovníku během zpracování lisován do cihliček nebo jiných tvarů. Čaj se připravuje vařením čajových listů ve vodě spolu se solí, kořením a někdy i zeleninou. Takto byl čaj užíván hlavně jako lék.
2. V druhém období se čajové lísky po usušení rozemlely na jemný prášek, který se šlehal ve vodě.
3. Teprve historicky nejmladší je zvyk spařování/zalévání usušených lístků převařenou vodou.

– první čajové lístky i semena jsou do Japonska přivážena buddhistickými mnichy v období čínské dynastie Tang (618 – 907), kdy vrcholí vzájemná výměna mezi Čínou a Japonskem.
Asi 729 n. l. se objevila první zmínka o čaji v Japonsku a je to jen stručná poznámka o tom, že buddhistický mnich připravil čaj císaři.
– v období Nara (Japonsko 710 – 794) je čaj pěstován v okolí buddhistických klášterů a popíjen především jako lék buddhistickými mnichy a šlechtou. Jeho rozšíření mezi lidmi je minimální. Šlo velmi pravděpodobně o lisovaný čaj, jehož listy se vařily.

Myoan Eisai

Myoan Eisai

Mjóan Eisai

– 1187 odjíždí buddhistický mnich Mjóan Eisai (1141 – 1215) do Číny studovat filozofii a buddhismus, vrací se roku 1191, stává se zakladatelem zen-buddhismu a nechává postavit první klášter zenové školy Rinzai. Přináší s sebou samozřejmě i čaj, jeho semena a hlavně nové zvyky zpracování i pití čaje. Poprvé se v Japonsku objevuje mletý čaj, dnes známý jako matcha.
V roce 1211 sepisuje Eisai odborné pojednání o Kissa Yojoki – Pití čaje pro zdraví nebo spíše Kniha čaje.
Podle tradice pěstoval první čaj v zahradě Išigamibo na úpatí hory Seburi v provincii Hizen (dnes prefektura Saga a Nagasaki) na ostorvě Kjúšú na samém jihu Japonska a dále pak v klášterech v okolí města Kjóto a u městečka Udži, kde pěstování zakotvilo nejpevněji. Dodnes je okolí města Udži centrem pěstování kvalitního čaje.

 

 

Další šíření

13. století – čajová kultura se velmi rychle šíří z oblasti Udži do celého Japonska. Z drahé medicíny se stává běžný nápoj podávaný hostům. Z pití čaje se stává společenská událost.
Čaj se podává na veřejných prostranstvích.
Ve 14. století vzniká hra Toucha – jakési poznávání podávaných čajů. Hra se brzy stala velmi populární, soutěžilo se o velmi drahé ceny. Vše bylo dost pompézní, konaly se velké čajové bankety.
Každý host zpočátku dostával tradičně deset šálků čaje, to se postupně zvyšovalo na 20 až 30 a později dokonce sto šálků během jednoho pohoštění. Tím, jak se dostává čajový obřad na veřejnost a zvyšuje se počet hostů, přestává být technicky možné pohostit všechny zůčastněné. Z té doby pravděpodobně pochází zvyk posílání jedné misky, který se při čajovém obřadu zachoval dodnes.

Wabi Sabi Ideals

Wabi Sabi Ideals

Wabi-sabi

Jako reakce na nabubřelost a pompéznost v čajové kultuře, ale i v celé japonské společnosti, se koncem patnáctého a začátkem šestnáctého století objevuje nový myšlenkový a estetický směr – ideál krásy wabi-sabi. Jdo o ucelený pohled na svět japonskýma očima, jakási estetika jejímž motem je „akceptování pomíjivosti a nedokonalosti“ nebo též „krása v nedokonalosti, neúplnosti a prchavosti“. Jde o návrat ke kořenům, k myšlenkám zenového buddhismu, ze kterých vyrostla i čajová kultura.

wabi sabi
Charakteristickými znaky estetiky wabi-sabi jsou asymetrie, hrubost, drsnost, jednoduchost, strohost, zdrženlivost, intimita a ocenění jakési přirozené jednoduchosti až nahosti přírodních objektů.
V čajové kultuře jsou nejznámější ukázky tohoto směru v čajovém nádobí a keramice. Jakoby hrubé, nepravidelné, rustikální až nehezké tvary většinou ručně (ne na kruhu) dělané keramiky vyjadřují skrytou estetiku objektů a hmoty, ze kterých jsou tvořeny. Typickou ukázkou je keramika zvaná hagi.
Z jiných uměleckých směrů ovlivněných hnutím wabi-sabi je třeba připomenout ikebanu (aranžování květin), tvorbu japonských (zenových) zahrad a také bonsají, hru na bambusovou flétnu šakuhači, japonskou poezii – především haiku a mnoho dalších projevů.

matcha

Matcha

Čajový obřad

Čaj se v té době dostává ze světa samurajů a šlechty do příbytků prostých lidí.
V této době vzikla forma čajového obřadu tak, jak ho známe dnes. Hlavní postavy jeho vzniku, popularizace a rozšíření:
Murata Šukou (1422-1502) – buddhistický mistr je považován za zakladatele japonského čajového obřadu. Způsob, jakým je čajový obřad veden, jak se při něm účastníci chovají, jaké se používá náčiní. To vše je připisováno právě Muratu Šukouovi. V době, kdy se čaj přenáší ze šlechtických paláců do příbytků prostých lidí, je Šukou proslaveným stavitelem skromných čajových domků, jež mají původ právě v jeho době.

Sen No Rikyu

Sen No Rikyu

Sen no Rikjú (1522-1591) – nejprve studoval elegantní způsob čajového obřadu, později však plně přijal ideály stylu wabi. Právě jeho zásluhou se stal čajový obřad tak populární a rozšířil se do všech vrstev společnosti. Prosazoval čtyři ideály Cesty čaje – harmonii, úctu, čistotu a klid.
Stojí za připomenutí, že od Sen no Rikjúa se vine historie tří hlavních japonských škol čajového ořadu – Urasenke, Omotesenke a Mušanokoujisenke. Právě pravnuci Sen no Rikjúa založili tyto tři vškoly, které všechny mají jeho jméno ve svém názvu jako odkaz na velkého předka

Současnost
V současném Japonsku je tradice čajového obřadu udžována převážně ve zmiňovaných školách. V běžném životě se s ní prakticky nesetkáme. Čaj je v Japonsku samozřejmě velmi rozšířený, dostanete ho běžně často i zdarma v restauracích a domácnostech. Jde však o velmi nízkou kvalitu čaje. Za kvalitním čajem je třeba vyrazit do míst, kde se čaj pěstuje a odkud pochází jeho tradice. Snad nejznámějším takovým místem je městečko Udži jižně od Kjóta.

Minisoutěž

Kontrolní otázka z historie na konec kapitoly: Dokážete určit pořadí či dokonce datovat vznik japonských čajů Sencha, Gyokuro a Matcha?
Odpověď posílejte na info@darjeeling.cz. Za týden, kdy vyjde druhá část článku o japonských čajích, vylosujeme vítěze a odměníme ho voucherem na 10% slevu v e-shopu Klasek Tea.

Comments are closed.

Klasek Tea
Dělnická 25
170 00 Praha 7
info@darjeeling.cz
+420 777 052 974

© Daniel Klásek / Design gingercandy.cz Entries (RSS) and Comments (RSS)